Funkční třes (tremor) je nejčastěji se vyskytující funkční poruchou hybnosti.

Při funkčním třesu dochází k neovladatelnému roztřesení části těla, obvykle paže či nohy. Jedná se o důsledek chybného fungování nervové soustavy, nikoliv průvodního neurologického onemocnění.

Funkční třes je někdy mylně pokládán za příznak Parkinsonovy choroby nebo jiné příčiny třesu, např. esenciálního tremoru.

Na rozdíl od zmíněné Parkinsonovy choroby je funkční třes způsoben reverzibilním problémem ve fungování nervové soustavy.

Znamená to, že se funkční třes může zlepšit a někdy i zcela vymizet, přestože neexistuje žádná „zázračná léčba“.

Jaké jsou příznaky funkčního třesu?

Třes/tremor je rytmický pohyb paže, nohy nebo jiné části těla, např. hlavy. Funkční třes se může v průběhu dne objevovat a zase mizet. Občas mohou být projevy až výrazně prudkého rázu a “rychlost” bývá měnlivá.

Přítomnost funkčního třesu může zcela znemožnit jakoukoliv činnost, jedná se o pohyby, které jsou neovladatelné (tj. jsou mimovolní).

Funkční třes často propukne zcela nečekaně a navíc se jeho intenzita může stupňovat. Může se projevit v návaznosti na některou z následujících situací:

1. Poranění nebo bolestivost končetiny. Funkční třes se může objevit i jako součást komplexního regionálního bolestivého syndromu.
2. V návaznosti na třes vzniklý v důsledku přítomnosti určitého lékařského problému, např:
   • jako vedlejší účinek medikace
   • poruchy vědomí  se záškuby
   • infekce s vysokou teplotou a třesavkou
3. Po silném „úleku“ nebo panickém záchvatu
4. Spolu s příznakem nazývaným „disociace“ (pocit odpojení od reality), který může nastat i bez průvodního pocitu strachu
5. Došlo k amplifikaci/zvýraznění již existující příčiny třesu, např. esenciálního tremoru

Jak se stanoví diagnóza?

Diagnózu funkčního třesu obvykle stanovuje neurolog. Může se jednat o náročný diagnostický proces, neboť je vyžadována odborná znalost mnoha druhů třesů vyvolaných neurologickými onemocněními, z nichž mnohé se vyskytují vzácně.

Následují příklady věcí, na které by se měl neurolog zaměřit při diagnostice funkčního třesu:

1. Třes, který přechodně mizí nebo mění rytmus při vykonávání předváděného pohybu zdravou končetinou. Tento test se nazývá “test přejímání frekvence” (v angličtině “entrainment test”)
2. Nepostižená paže (noha) jeví potíže při snaze provádět rytmický pohyb
3. Období zcela bez třesu
4. Proměnlivost frekvence třesu (změny “rychlosti” třesu)
5. Třes se značně zhoršuje, když se vyšetřující pokouší držet třesoucí se část těla vyšetřovaného v klidu

“Vnitřní třes”

U lidí s FPH a dalšími funkčními poruchami či jinými neurologickými onemocněními je poměrně běžným jevem zažívat typ tremoru, který cítí “unitř”, ač navenek patrný není. Někdy se v takovém případě třes vyskytuje, ale je tak jemný, že je zrakem jen obtížně rozpoznatelný.

Vnitřní třes může být velice obtěžujícím a vědomí toho, že jej zažívají i jiní může mít pro trpící osobu velký význam. V kontextu FNP a jejich mechanizmů se u vnitřního třesu pravděpodobně také jedná o zesílení vnímání vnitřních signálů z těla a toho jak mozek zaznamenává pohyb.

Přítomnost jemného tremoru při předpažení obou ruk je normální. Označuje se jako fyziologický třes. Vnitřní třes se může objevit v reakci na uvědomění si existence a zaměření pozornosti na fyziologický třes – časem se tímto může amplifikovat, tedy zvýraznit.

Jak probíhá léčba?

Zde je odkaz na sekci webových stránek věnované terapii.

O důvěře k diagnóze

Pocit, že je diagnóza správná, má v terapeutickém procesu zásadní význam. Pokud Vám důvěra v diagnózu chybí, těžko budou níže rozepsané rehabilitační techniky úspěšné.

Pokud si myslíte, že funkčním třesem netrpíte, je potřeba si uvědomit základy, na nichž byla diagnóza stanovena. Tedy měl/a byste vykazovat některé z výše uvedených klinických příznaků. Pokud si zkušenost s příznaky uvedenými výše skutečně uvědomujete, je dobré se zamyslet nad tím, co je důvodem odmítání.

Přítomnost stresu není podmínkou rozvoje funkčního třes. Funkční třes je mnohdy dokonce nejnápadnější, když jsou lidé uvolnění nebo vlastně ani na nic zvláštního nemyslí. Pokud je příčinou Vašeho odmítání diagnózy to, že lékař zmínil možnou „souvislost se stresem”, mohlo dojít k nedorozumění. Jak víme, stres u mnoha pacientů s funkčním třesem příznaky vyvolává, ale u mnoha jiných ne. Pro diagnózu je tedy to, jestli stres byl či nebyl přítomen, nepodstatné.

Specifické fyzioterapeutické techniky

(S poděkováním Glennu Nielsenovi, fyzioterapeutovi z Institute of Neurology, Londýn)

Všechny níže zmíněné techniky je třeba procvičovat pravidelně a začít s mnohými z nich se zprvu může zdát velice těžké až nemožné. Jedná se o proces přeučení “chybného” návyku mozku, což není jednoduché.

1. Snažte se vykonat volní třes “nad rámec” již existujícího třesu, např. pomocí švihových pohybů paží připomínajících dirigování orchestru. Následně změňte pohyby na rozsáhlejší a pomalejší až nakonec dojde k úplnému zastavení. Ustane na chvíli funkční třes, pokud provádíte toto cvičení? Pravidelné cvičení nad ním umožní získat lepší kontrolu.
2. Pokuste se narušit rytmus funkčního třesu prováděním rytmického pohybu zdravou končetinou. Poproste někoho dalšího, aby předváděl rytmický pohyb např. klepáním prstů o sebe a tento pohyb kopírujte. Předvádějící osoba by měla začít se stabilním rytmem a následně jej zrychlovat a zpomalovat, což je náročnější na stíhání. Pokud se funkční třes na základě tohoto externího rytmu změní, je možné se pokusit o postupné zpomalování až úplné zastavení tremoru.
3. Naučte se zatínat a relaxovat svaly. Funkční tremor často vzniká v důsledku toho, že jsou všechny svaly končetiny kontrahovány/zatínány najednou. Procvičování techniky nazývané “progresivní svalová relaxace” může pomoci s nabytím kontroly nad svalovou kontrakcí.
4. Sledování se v zrcadle při provádění uvedených technik může pomoci vašemu mozku vidět špatné a naučit se správné mechanismy.
5. Pokud v sedě nekontrolovatelně “poskakuje” vaše noha, snažte se udržet tuto nohu na podlaze co nejdéle. Mozek se tak učí registrovat správnou normální polohu této končetiny. Dále je možné klepat zdravou nohou ideálně za pomocí někoho dalšího, kdo rytmus tohoto pohybu udává a proměňuje. Další možností je zkusit si sednout jiným způsobem a oproti normálu jinak rozložit svoji váhu.

Zde jsou videa lékařů předvádějících entrainment test (test přejímání frekvence).

Video 1 + Video 2

Další možnosti léčby

Na sekci stránek věnované terapii jsou rozepsány další možnosti specifických léčebných metod. Funkční tremor má u části lidí velkou spojitost s úzkostí.

Často jsou úzkostné pocity úzce spjaty přímo se samotným třesem, může vás napadat “co si bude myslet okolí?”, “začnu se celý třást?”, “ztrapním se?” a další, a to také vyvolává úzkost.

Ne všichni pacienti s funkčním třesem zažívají úzkost, pokud však ano, je důležitou součástí péče vyhledat možnosti léčby směřované k nabytí kontroly nad přehnanými obavami.

Někteří pacienti popisují, že se epizody třesu objevují v situacích kdy se nahromadí pocity napětí až závrati. Třes v takové situaci, ač je nechtěný, pomáhá docílit úlevy od těchto pocitů. Pokud se uvedená situace děje, je dobré o ni svému lékaři povědět.

Hypnóza

Třes se může hypnózou zlepšit, je také možné se naučit autohypnózu a aplikovat ji v domácím prostředí.