Závrať je běžně se vyskytující příznak v neurologii, který může mít rozličné příčiny – migrénu, problémy se středním uchem (vestibulární poruchy – např. BPPV – tedy benigní paroyxysmální polohové vertigo nebo labyrintitidu), vyskytuje se také jako nežádoucí účinek léků.
Závrať objevující se jako součást spektra funkčních poruch je relativně častým jevem. Představuje až 20% z celkového množství pacientů přicházejících k lékaři se závratí. Pokud se jedná o závrať jako funkční poruchu, nazýváme ji:
Jinými jmény také vizuální vertigo, fobické posturání vertigo, funkční závrať, chronická subjektivní závrať či prostorový a pohybový dyskomfort (vše převzato z angl.).
Nedávno bylo PPPD definováno Světovou zdravotnickou organizací jako:
Nyní bude následovat typický příběh člověka s PPPD.
Klára je 24letá žena, která měla v předchozích dvou letech prakticky neustále závratě. Na počátku obtíží prodělala onemocnění spojené se závratí/vertigem, kdy se jí všechno strašně točilo, bylo jí špatně a týden téměř nemohla vstát z postele. Lékař jí stanovil diagnózu virové labyrintitidy – virové infekce středního ucha, která způsobuje závratě a obvykle odezní do týdne či dvou.
Když se zotavila, výše popsané stížnosti na závratě se změnily na míň výrazný nespecifický pocit závratě, který se jí velmi těžko popisoval. Už to nebyl pocit toho, že se vše točí. Říkala, že se jí motá hlava, jako by se kymácela ze strany na stranu a měla pocit “pohybu” ve stoji nebo při chůzi. Zaznamenávala ho však i při ležení v posteli v noci.
Čas od času se cítila “mimo”, jako by se vznášela v prostoru a lidé jí připadali zvláštně vzdálení. Nahánělo jí to strach.
Povšimla si také vlastní přecitlivělosti na pohybující se předměty v okolí, když je sama v klidu a nehýbe se. Používání počítače nebo návštěvy rušného prostředí, jako jsou supermarkety, se staly velmi obtížnými. Uvědomila si, že ji poměrně často přepadají obavy z možného pádu. Skutečně spadla pouze jednou, ale měla pocit, že zažila hned několik “skoro-nehod”.
Myšlenka, že by mohla venku upadnout a ztrapnit se, v ní vyvolávala úzkost, a proto se snažila rušným místům a chození ven vyhýbat, jak jen to bylo možné.
Postupem času přišla k uvědomění, že závratě začaly v podstatě její život ovládat. Zpočátku se obávala toho, že za vším bude závažná příčina a vyhledávala si všemožné informace na internetu. Navštívila také lékaře, kteří jí provedli podrobné testy rovnováhy, podstoupila magnetickou rezonanci mozku s normálním výsledkem.
I když přesvědčení, že se nejedná o žádný hrozivý problém narůstalo, bylo pro ni stále velmi těžké se s přítomností příznaků vyrovnat. Objevila se únava a porucha soustředění a s nimi související různě dlouhá období pracovní neschopnosti. Celou věc ještě zhoršovaly pravidelné migrény, při kterých závratě často nabývaly na intenzitě.
Nyní se cítila v koncích. Co bylo příčinou závratí, proč jí nikdo nedokázal říct, co se děje a jak se uzdravit?
Klářin příběh je velice typický. Začal epizodou virové labyrintitidy, která narušila její rovnovážný systém. Další situací, kdy se může PPPD vyvinout je např. po závrati provázející migrénu nebo jako důsledek úrazu hlavy.
Všechny uvedené příčiny závratě narušují různou měrou procesy, které za normálních okolností brání člověku v tom, aby se mu hlava točila. Náš mozek totiž neustále vynakládá mnoho úsilí, aby nám v pocitu závratě zabránil.
Hlava, tělo a oči se mohou pohybovat nezávisle na sobě. Mozek je však schopen všechno roztřídit, aniž by většina z nás zažívala abnormální pocity pohybu.
Děje se tak prostřednictvím neuvěřitelně složitého procesu využívajícího informace ze středního ucha, nohou a zraku, jehož detaily jsou stále předmětem neurovědného bádání.
Pro bližší informace k tématu PPPD je níže vložený odkaz na neurologický článek:
https://pn.bmj.com/content/practneurol/18/1/5.full.pdf
Při PPPD dochází k tomu, že se normální “filtry”, které mozek používá k potlačení pocitů pohybu, pokazí. Místo toho, aby mozek dokázal vše vyvážit a poskytl při pohybu příjemný pocit plynulosti, vnímá člověk pohyb, který by vnímat neměl.
Často si člověk obtíží začne všímat až po nějaké době, přirozeně se také objeví otázky na původ problému. Přemýšlení o závrati a obavy z ní dále “zvyšují intenzitu” tohoto pocitu. Tím se problém potencuje a vzniká začarovaný kruh. Situaci ilustruje obrázek níže.
Stejně jako u všech funkčních poruch se i u závratě nejedná o pouhou domněnku či výplod mysli. Člověk ji nemůže jednoduše “vypnout”. Po nějaké době se stane setrvalým vtíravým pocitem – ekvivalentem jemuž může být hučení v uších (tinnitus).
U PPPD je běžné, že jeden problém vede k dalšímu. Neustálé pocity závratě přirozeně často vedou k úzkosti. Úzkost spojená se závratěmi se často zaměřuje na obavy ohledně jejich příčiny, což se nazývá zdravotní úzkost, nutno však říci, že situace, kdy podstata obtíží není objasněna, není vlastně totéž. Zdravotní úzkost je stav, kdy má člověk neustálé obavy o vážném onemocnění, i když si částečně uvědomuje, že jsou tyto obavy iracionální.
Úzkost u PPPD může být také zaměřena na obavy z pádu nebo důsledky pádu, například na pocit ponížení. Ne každý s PPPD má úzkost, ale je to běžné. Dráhy pro zpracování závratí a úzkosti v mozku se ukazují být podobnými. Úzkost je pro mozek opravdu vyčerpávající. Únava je u PPPD běžná.
Pocity únavy a závratí se často vyskytují s pocitem „vaty v hlavě”, který lidé mohou označovat jako „mozkovou mlhu“. Jedná se o pocit, který se prolíná mezi všemi funkčními příznaky, stejně jako pocity obtížné koncentrace.
Lidé s PPPD se stávají citlivějšími vůči vlastnímu pohybu, ale také ve vztahu k pohybujícím se věcem okolo nich. Tomuto jevu se říká vizuální závrať/vertigo – i když přísně vzato závrať při PPPD ve skutečnosti závratí v pravém slova smyslu není. Pocit intenzivního nepohodlí se objevuje na místech, jako jsou supermarkety nebo veřejná doprava a vzorované povrchy. Tento diskomfort může vést k tomu, že se člověk rizikovým místům vyhýbá a v případě, že jim musí čelit, se objevují pocity strachu.
Dalším důsledkem PPPD může být disociace. Ta je podrobněji popsána na samostatné stránce, jedná se o pocit, že člověk je mimo realitu, v upraveném stavu vědomí. Lidé jej mohou popisovat jako stav odloučení od reality, nebo stav “jako na obláčku”. Pacienti s PPPD mohou mít pocit, že chodí po měkkém povrchu, nebo že jejich nohy jsou “vláčné”. Existují i jiné příčiny tohoto jevu, ale PPPD je jednou z nich.
Otáčení krkem může u některých lidí s PPPD (nebo i jinými problémy s rovnováhou) pocity závratí vyvolat. Dlouhodobé vyhýbání se pohybům krku může zapříčinit bolestivost a ztuhlost krku eventuálně bolesti hlavy. Zhoršující se bolesti hlavy se závratěmi jen problém posilují.
U PPPD se jedná o problém s vnímáním pohybu. Přecitlivělost na světlo a zvuk nebo dokonce pachy a s nimi spojená nevolnost jsou u pacientů s PPPD častější. PPPD může být jednou ze složek chronického únavového syndromu.
Specifická léčba PPPD vyžaduje čas, neexistuje žádné „rychlé řešení“, ale uspokojivé překonání problému je určitě možné i v rámci měsíců nebo let trvání obtíží. Mezi základní pilíře léčby patří:
Matthew Whalley, psycholog z Berkshire ve Velké Británii, a Debbie Cane z Manchester Centre for Audiology, publikovali velmi užitečného průvodce psychoterapií PPPD. Pokud jste pacient nebo terapeut, který se chce v této oblasti více zorientovat, může se jednat o velmi užitečné čtení.
Návštěva psychologa neznamená, že jsou vaše obtíže pouze „v hlavě“.
Podívejte se znovu na tento diagram a zamyslete se nad věcmi, které by výše uvedené terapeutické možnosti mohly změnit.
Závratě je velmi obtížné popsat komukoli, včetně lékařů.
Cílem této sekce je pomoci pacientům snáze mluvit o svých závratích s lékaři. Většina pacientů s PPPD má kombinaci hned několika typů závratí a umět je dobře popsat je důležitou součástí diagnostického procesu.
Jednoduchý způsob, jak rozdělit závrativé obtíže je následující:
1. Pocit, že brzy omdlíte (presynkopa) – pokud jste někdy omdleli, víte, o co se jedná! Pokud ne, může to pro vás být zcela nový prožitek. Obvykle se objevuje ve stoji,nebo pokud člověk právě vstal. Jedná se o závrativý pocit někdy provázený šumem nebo zastřením zvuku v uších, zatemněním před očima a často i nevolností. Lékaři tento stav nazývají presynkopa. Když někdo i skutečně omdlí, jedná se o synkopu.
Příčiny zahrnují příliš rychlé vstávání a bolestivé podněty (například odběr krve nebo návštěva zubaře). Častěji ke stavům dochází v horkém prostředí nebo při jídle. Muži jsou k presynkopám náchylní zejména tehdy, když močí ve stoje (zejména uprostřed noci).
Pocity na omdlení se objevují také při hyperventilaci. Tou nazýváme rychlé nebo příliš hluboké dýchání. Dochází k němu během panických záchvatů, ale i nezávisle na nich jako dlouhodobější příznak.
Presynkopa není funkční příznak, ale je dobré vědět, oč se jedná, protože může různé funkční příznaky vyvolat.
2. Pocit pohybu (vertigo) – situace, kdy má člověk pocit pohybu okolí vůči tělu, i když jsou v klidu. Pohyb může být rotační nebo houpavý jako na lodi. Lékařský termín pro tento jev je vertigo.
Závrať má mnoho příčin. Nejčastěji souvisí se strukturami ve vnitřním uchu, které kontrolují rovnováhu. Tyto struktury se nazývají polokruhovité kanálky. V každém uchu máme jednu sadu těchto kanálků. V nejčastějším případě dochází k uvolnění krystalků, které se volně pohybují v kanálku a způsobují závrať. (tzv. benigní paroxysmální polohové vertigo).
Vertigo mohou způsobovat i migrény.
Nejedná se o funkční příznak, ale stejně jako u presynkopy, vědět, o co se jedná, je užitečné. U části pacientů může vertigo způsobit rozvoj funkčních příznaků.
Vertigo často vede k úzkosti.
Pacienti s vertigem často vyvinou averzi k pohybu hlavou. Důvodem je, že pohyb hlavy iniciuje závrať. Potíž je v tom, že narůstá pravděpodobnost, že krk zatuhne a zapříčiní bolesti hlavy.
U lidí se tak často objevuje kombinace bolesti od krční páteře, bolesti hlavy a motání, které mohly začít závratí, ale přetrvávají i po jejím odeznění. Viz níže.
3. Pocit odtržení z reality (disociace)– může se jednat o disociaci, pocit, že jste vzdáleni nebo odděleni buď od svého okolí, nebo od svého těla. Podrobně je jev popsán na stránce věnované disociaci na tomto webu.
Pacienti se závratěmi mohou mít jeden nebo více z těchto typů závratí. Pacienti, zejména ti, co trpí únavou, popisují ještě neurčitější příznaky, jako je zamlžení myšlení.
4. Pocit nestability (dysequilibrium). Jedná se o pocit, který se někdy přirovnává k ježdění na bruslích. Nejde ani tak o pocit závratě v hlavě, spíše celkový pocit nestability, jako by člověk vnitřně kymácel, a že by to mohlo vést k pádu.
We will be re-directing you to the University of Edinburgh’s donate page, which enable donations in a secure manner on our behalf. We use donations for keeping the site running and further FND research.
