Lidé s funkčními neurologickými příznaky mohou mít i symptomy které postihují obličejovou část. Jsou mnohem běžnější než se před 10-15 lety myslelo, ačkoliv se o jejich existenci ví po více než století.
Nejběžnějším typem funkčního příznaku v obličeji je křeč svalů v okolí jednoho oka nebo v dolní polovině obličeje.
Typická funkční křeč se objevuje epizodicky a postihuje jednu polovinu obličeje. Svaly okolo oka (tzv. orbicularis oculis) zasáhne křeč, která vede ke zúžení očního otvoru provázenému poklesem obočí na postižené straně (viz obrázek dole).
U funkční křeče postihující dolní část obličeje může docházet ke stažení ústního koutku dolů a vytažení čelisti (viz obrázky Lucy). Ústa jsou stažena dolů křečí svalu nazývaného platysma – jedná se o sval, který se nachází pod kůží na přední straně krku.
Méně běžné je vytažení koutku úst směrem nahoru.
Lékaři neznalí funkčního faciálního spasmu mohou interpretovat uvedené symptomy jako mozkovou mrtvici.
Velké poděkování patří Lucy za svolení ke zveřejnění jejích fotografií na těchto stránkách. Zde se nachází odkaz na pořad Inside Health vysílaný v říjnu 2012 na BBC Radio 4, kde Lucy popisuje své příznaky.
Obrázky výše ukazují, jak je Lucyina čelist tažena směrem nahoru k pravé straně úst. Navíc na pravé straně dochází ke křeči svalu platysma, která na téže straně stahuje ret dolů.
Níže je video Lucy mluvící o své zkušenosti s faciálním spasmem. Lucy také trpí funkční slabostí pravé horní a dolní končetiny, video vyšetření tohoto problému se nachází na stránce věnované funkční slabosti končetin.
Stažení úst dolů může u postiženého vést k asymetrickému vzhledu, který je často chybně chápán jako slabost obličejového svalstva. Lékaři, kteří funkční faciální křeče neznají, mohou příznaky chybně interpretovat jako projev mrtvice, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o problém způsobený nadměrnou svalovou činností, nikoli svalovou aktivitou nedostatečnou, která je pro mrtvici typická.
K funkční křeči v obličeji může dojít samostatně, také je však zcela běžné, že se současně s ní projeví i některý z jiných příznaků uvedených na těchto stránkách, zejména funkční slabost končetiny. Pokud se doprovodná funkční slabost končetiny projeví, téměř vždy se nachází na téže straně jako faciální křeč, což je zajímavé z hlediska vědecké práce, která se snaží poznat, co je základem funkčních neurologických příznaků v mozku.
Epizody funkčních obličejových křečí trvají minuty, mohou se však protáhnout i na celé hodiny, nebo se vzácně vyskytují téměř trvale.
Křeč/spasmus může zasáhnout i jazyk. Pokud k tomu dojde, jazyk je vystrčený a směřuje ke stejné straně jako obličejová křeč.
Videa níže byla zveřejněna s laskavým svolením Marii, která má nezvykle dlouho přetrvávající obličejové spasmy na pravé straně obličeje. Také trpí občasnými kratšími křečemi na levé straně, které jsou patrně vyvolány kontrakcemi obličejových svalů.
Základem diagnostického procesu je, aby byl lékař stanovující diagnózu seznámen s dalšími možnými příčinami obličejových křečí. Mezi ty patří například hemifaciální spasmus způsobený podrážděním obličejového nervu, záškuby v obličeji po Bellově obrně (synkineze) a další vzácné příčiny obličejové dystonie.
Jeden z hlavních rozdílů spočívá v tom, že křeč způsobená jinou než funkční příčinou obvykle trvá krátce (tj. pouhé sekundy), zatímco při funkční obličejové křeči nadměrná aktivita trvá minuty i déle. Jsou tu ještě další informace, na které je třeba brát zřetel, jako podoba křeče, spouštěcí faktory a doprovodné příznaky.
Vyskytuje se zřídka. Jedna ze situací, kdy je možné se s ní setkat, je u osob s funkční poruchou řeči. Někteří pacienti popisují, že při mluvení nedokážou správně zavírat ústa, což může být připsáno slabosti obličejového svalstva.
U funkční obličejové křeče jsou sice svaly kolem oka hyperaktivní, samotné víčko ale obvykle postiženo není. K poklesu víčka zvanému ptóza, však může dojít i následkem funkční neurologické poruchy. Stanovení této diagnózy vyžaduje zvláštní péči, neboť i ptóza může mít mnoho různých příčin, jako jsou myasthenia gravis, ochablá kůže víček či nemoci mozku.
V některých případech se víčka místo toho, aby byla ochablá jako při ptóze, příležitostně zavírají a pacient je otevírá jen ztěžka. Zdaleka nejběžnější příčinou této situace bývá stav nazvaný blefarospasmus, což je porucha hybnosti, která nesouvisí s funkčními poruchami. Tento příznak se však vzácněji může vyskytnout i jako funkční porucha. Dokáže pak působit i značná omezení, neboť obě zavřená víčka nedovolují člověku, který tímto příznakem trpí, dobře vidět.
Důležitou informací pro mnohé může být to, že problém plyne spíše z nadměrné činnosti svalů než z jejich nedostatečnosti.
Dále může být nápomocným rozpoznání spouštěčů, kterými mohou být např. napínání svalů v obličeji nebo citlivost na světlo.
Pokud je spouštěčem abnormálních pohybů „napínání“ obličejových svalů, může se zdát logické se mu vyhýbat. Místo toho je ale dobré se pokusit o záměrné zapojení těchto svalů, aby se mozek zbavil „citlivosti“ na tento pohyb a bylo tak dosáhnuto zisku kontroly nad pohybem (a eliminace množství náhodných epizod).
Pokud je příčinou citlivost na světlo, mohlo by obdobně pomoci postupné vystavování oka silnějšímu světlu.
Zdá se, že na rozdíl od některých jiných forem dystonie botulotoxinové injekce na funkční faciální křeč nepomáhají.
U pacientů s funkčními obličejovými spasmy je poměrně častý výskyt rovněž jiných funkčních symptomů, zejména funkční slabosti končetin.
Ukazuje se, že správné porozumění diagnóze u některých pacientů přispívá k „přeučení mozku“, který si vyvinul abnormální vzorce pohybů v souvislosti s obličejovými pohyby (viz diagram dole).
We will be re-directing you to the University of Edinburgh’s donate page, which enable donations in a secure manner on our behalf. We use donations for keeping the site running and further FND research.
