Jedná se o slabost horní nebo dolní končetiny (paže, ruky, nohy), která je způsobená nesprávnou činností nervového systému, nikoli jeho poškozením či onemocněním.
Projevy funkční slabosti končetin mohou být pro pacienta výrazně invalidizující a znepokojivé. Mohou se objevit problémy s chůzí, s vypadáváním věcí z ruky, pocitem „tíhy“ na jedné straně těla nebo pocitem, že končetina není vnímána jako součást těla.
Pacientovi a lékaři stav mnohdy připomíná projevy cévní mozkové příhody (mrtvice) nebo příznaky roztroušené sklerózy. Na rozdíl od zmíněných diagnóz však při funkční slabosti není přítomno trvalé poškození nervové soustavy, což znamená, že se slabost může zlepšit, nebo dokonce úplně vymizet.
Diagnózu funkční slabosti obvykle formuluje neurolog. Výsledky zobrazovacích metod a jiných testů jsou u pacientů s funkční slabostí normální. Při prohlídce lékař obvykle zjistí charakteristiky slabosti typické pro tuto diagnózu a v rámci neurologického vyšetření nenajde změny reflexů ani jiné důkazy strukturálního neurologického onemocnění (např. mrtvice).
Důvodem je, že u pacienta s funkční slabostí jsou všechny části nervové soustavy na svém místě, pouze nefungují správně, takže pokud se dotyčný pokusí pohnout paží nebo nohou, končetina neprovede pohyb tak dobře, jak by měla.
Lékař může při vyšetření najít specifické známky funkční slabosti a určit diagnózu stejným způsobem jako třeba u migrény (tedy klinicky, bez pomoci krevního testu či zobrazovacích metod).
Problematiku názorně ilustruje metafora s počítačem, kdy se v případě funkční neurologické poruchy jedná o poruchu softwaru, zatímco hardware je v pořádku.
Mezi “pozitivní” známky funkční slabosti patří (žádná z nich však není stoprocentně spolehlivá a neměla by být posuzována izolovaně):
• Slabost způsobující poklesávání končetiny – Tendence paže či nohy „kolabovat“ při testování. Lékař by ji mohl interpretovat i jako „nedostatečnou snahu“. Pro pacienty s funkční slabostí je však typické, že čím více se snaží, tím větší jim slabost končetiny připadá.
• Hooverovo znamení – Při tomto testu může postižená noha vykazovat slabost při pokusu vyšetřovaného stlačit ji směrem dolů do lůžka. Když však lékař požádá, aby zatlačil druhou nohou směrem nahoru, vrátí se do postižené nohy síla. Tento postup ilustruje obrázek níže. Někteří pacienti s funkční slabostí Hooverova testu využívají jako fyzioterapeutického prostředku k podpoře normálního pohybu postižené nohy (a také aby si sami ověřili, že je diagnóza správná).
Na videu níže je zachyceno vyšetření Lucy, u níž funkční slabost postihla pravou ruku a nohu. Na jiném místě těchto webových stránek je ke shlédnutí její vyprávění o křečích v obličeji. Lucy autorovi těchto stránek poskytla souhlas se sdílením tohoto videa, za což jí patří velký dík. K dispozici je také její rozhovor v pořadu BBC Radio 4 s názvem “Inside Health” v říjnu 2012, kde dále přibližuje své obtíže.
Toto video Hooverova znamení ukazuje, že Lucy trpí slabostí pravé nohy. Snaží-li se ji udržet rovně na podlaze, nedaří se jí to.
Když je ale požádána, aby zvedla zdravou levou nohu a soustředila se na to, aby ji udržela ve vzduchu, slabost pravé nohy dočasně zmizí.
Vysvětlení je takové, že když se Lucy cíleně snaží hýbat pravou (slabou) nohou, noha ji neposlechne a správnému pohybu brání chyba ve funkci a zapojení mozku a nervového systému. Pokud je však odvedena pozornost na druhou, zdravou levou nohu, automatické správné provedení pohybu se postižené končetině navrátí. Tato skutečnost vylučuje přítomnost organického poškození.
• Abduktorové znamení – Tento znak je pozitivní v následujícím případě, kdy se vyšetřovaná osoba snaží tlačit kyčlí na vnější stranu stehna do strany proti tlaku ruky vyšetřujícího lékaře (jak vidno na videu níže), avšak jedna strana je oproti druhé oslabená (slabost abduktoru kyčelního kloubu). Pokud je však vyšetřována zdravá strana, dochází k výraznému zlepšení síly i na slabé končetině– vyšetřovaný je tehdy schopen automaticky zapojit původně slabou stranou a přetlačit odpor kladený lékařem.
• Chůze s tažením nohy po podložce – Pacienti s funkční slabostí nohou mohou mít velmi charakteristický způsob chůze s “tažením” postižené končetiny po zemi. Tím se liší od lidí po cévní mozkové příhodě nebo s roztroušenou sklerózou, kteří jsou-li schopni postavit se, mají zachovanou schopnost švihu končetinou.
• Rozdíl mezi vyšetřením svalové síly na lůžku a při chůzi – V některých případech funkční slabosti je výsledek vyšetření síly nohou na lůžku relativně normální a slabost se projeví až v chůzi. Situace však může být i obrácená. Důvodem není nedostatek pacientova snažení, variabilita je klíčovým rysem této diagnózy.
Normální výsledek zobrazovacích metod a klinických testů pomohou přiblížit se diagnóze, neurolog ji ale obvykle stanovuje na lůžku a na základě přítomnosti výše popsaných pozitivních znaků při prvním setkání.
Jedná se o složitý problém, k němuž u různých lidí dochází z rozličných důvodů. Příznaky funkční slabosti mnohdy provází pocity frustrace/zklamání, strachu a špatné nálady, ty však nejsou její příčinou.
Funkční slabost může provázet situace uvedené níže, objevit se však může i nezávisle na nich.
1. Po úrazu /s bolestmi – Lidé se jeví zvláště náchylní k funkční slabosti po tělesném úrazu nebo při velké bolesti (zejména při silné bolesti krku nebo zad). Funkční slabost se může někdy překrývat s jiným stavem nazývaným komplexní regionální bolestivý syndrom typu 1. Více informací o tomto syndromu se nachází na uvedeném odkazu.
2. Při nemoci spojené s velkou únavou nebo upoutáním na lůžko – Slabost se také může postupně rozvinout u osob, které trpí velkou únavou nebo vyčerpáním. U některých pacientů může být příznak vyvolán nadměrným odpočinkem. V takové situaci se objevuje překryv s chronickým únavovým syndromem. Více informací o tomto syndromu se nachází na uvedeném odkazu.
3. Po probuzení z pooperační anestezie nebo i ze spánku – V tomto případě příznak není následkem poškození způsobeného anestezií, ale důsledkem dočasně pozměněného stavu mozku při procitnutí. Podobné situace někdy nastanou i při běžném probuzení.
4. Po disociativní epizodě / panickém záchvatu – Objeví-li se slabost náhle, může být doprovázena dalšími příznaky, jako je závrať a disociace (pocit, že jsou věci v okolním prostředí člověka vzdálené nebo odpojené). Disociace je stav podobný omámení nebo transu, podrobnější informace jsou k nalezení zde na webových stránkách. Zejména přijdou-li znenadání, bývají epizody provázeny pocity strachu, či dokonce vyústí až v panický záchvat. Po jeho odeznění se může dostavit pocit, že jedna polovina těla „není v pořádku“, je například ztěžklá nebo rozechvělá.
5. Vyvolaný migrénou – U některých typů migrény se vyskytuje “aura”, která může být provázena necitlivostí, brněním nebo slabostí jedné strany těla. Zejména první manifestace aury může člověka vyděsit a být spouštěčem funkční neurologické poruchy.
6. Bez zjevného spouštěče – Stejně jak někteří lidé zažívají migrénu pouze při únavě či stresu a jiné trápí zcela bez vysvětlitelné příčiny, i funkční slabost se může objevit bez vazby na konkrétní spouštěč.
Klikněte na Léčbu pro více obecných informací a vyhledejte stránku věnovanou léčbě funkční slabosti.
We will be re-directing you to the University of Edinburgh’s donate page, which enable donations in a secure manner on our behalf. We use donations for keeping the site running and further FND research.
