Co jsou funkční senzorické příznaky?

Funkční senzorické příznaky zahrnují smyslové příznaky vyskytující se v kterékoliv části těla způsobené nesprávným fungováním nervového systému. Nejsou způsobeny jeho poškozením nebo onemocněním.

U pacientů s funkčními smyslovými příznaky může docházet k následujícímu:

1. Pocit změněného vnímání/čití podél jedné strany těla (běžněji levé) – obvykle zahrnuje obličej, paži nebo nohu v různých kombinacích. Jiné označení tohoto stavu je „hemisenzorický syndrom“. Poměrně častá je porucha čití omezená na obličej.
2. Pocit, že končetina k člověku “nepatří” nebo není součástí těla.
3. Ostře ohraničená ztráta citlivosti – často v místě styku paže s ramenem nebo dolní končetiny s trupem.
4. Významná ztráta citlivosti na jakékoliv podněty – pacienti s touto formou funkční poruchy popisují, že necítí vůbec nic včetně bolestivých vjemů (např. při intenzivním stlačením palce). Toto je pro jiné neurologické diagnózy netypické.
5. Prchavé vjemy – cukání/záškuby, pocity brnění, vjem elektrického výboje.
6. Zrakové příznaky (včetně občasného rozmazaného a dvojitého vidění) a slabost končetin (viz “Funkční slabost končetin”) mohou někdy provázet smyslové příznaky a postihovat stejnou stranu těla.

Pro pacienta a lékaře mohou být uvedené příznaky velmi znepokojivými z důvodu, že vyvstává otázka, zda se nejedná o důsledky prodělané mrtvice nebo probíhající roztroušené sklerózy.

Senzorické příznaky funkční etiologie však nejsou způsobeny poškozením nervové soustavy, což znamená, že nejsou trvalé, mohou se zlepšit, nebo dokonce zcela vymizet. U osob s funkčními senzorickými příznaky jsou všechny části nervové soustavy zachovány, pouze nefungují správně, takže mozek informace nedostává normálním způsobem.

Jak se stanoví diagnóza?

Diagnózu funkčních senzorických příznaků obvykle vysloví neurolog.

Pečlivým rozhovorem a prohlídkou lékař shledá nález typický pro senzorické funkční příznaky. Při prohlídce může zjistit, že je cit v postižené části těla snížený. V souvislosti se senzorickou poruchou se může projevovat i lehká slabost. Podoba této slabosti a výsledek odborných vyšetřovacích testů pomůže lékaři stanovit pozitivní diagnózu.

Normální výsledky zobrazovacích vyšetření a testy usnadní stanovení diagnózy, nejsou však její nutnou součástí.

Jak k funkčním senzorickým příznakům dochází?

Funkční smyslové příznaky vznikají u různých lidí z různých důvodů. Jde o příčiny velmi podobné těm, které vyvolávají funkční slabost. Patří mezi ně:

1. Úraz/bolest – Zdá se, že lidé jsou zvláště náchylní k senzorickým funkčním příznakům po proběhlém tělesném úrazu nebo v návaznosti na bolest. Studie pacientů trpících chronickou bolestí ukazují, že jsou nečekané senzorické funkční poruchy (obvykle zasahující výhradně jednu polovinu těla) u této skupiny pacientů poměrně časté. Někdy se senzorické funkční příznaky objevují jako součást stavu nazývaného Komplexní regionální bolestivý syndrom typu 1. Kliknutím na odkaz lze získat další informace.

2. Hyperventilace – Senzorické funkční příznaky se dále často vyskytují spolu se závratí a přerývaným dechem. Studie provedené na dobrovolnících ukázaly, že požádá-li se 100 osob, aby po určitou dobu zrychleně dýchalo (hyperventilovalo), u většiny z nich se senzorické příznaky dostaví. Obvykle se jedná o příznaky charakteru brnění v prstech a také v okolí úst. Předpokládá se, že se jedná o důsledek účinku nízkých hladin oxidu uhličitého (hyperventilace koncentraci oxidu uhličitého snižuje) na nervová zakončení. U malé části dobrovolníků hyperventilace snižuje citlivost po jedné straně těla.

3. Nemoc provázená velkou únavou nebo odpočinkem na lůžku – U lidí, kteří trpí velkou únavou nebo vyčerpáním, se mohou smyslové příznaky postupně rozvinout. Stejně tak u některých pacientů vystavených přílišnému odpočinku. Může se pak také jednat o překryv s chronickým únavovým syndromem. Kliknutím na odkaz lze získat další informace.

4. Disociativní epizoda/panický záchvat – K senzorickým funkčním příznakům, zejména necitlivosti a brnění, často dochází v doprovodu jiných příznaků, jako je závrať a disociace (pocit, že věci kolem jsou vzdálené nebo odtržené). Disociaci lze přirovnat k transu a je popsána na jiném místě těchto webových stránek. Tyto epizody mohou vzbuzovat velký strach, obzvlášť, když nastanou z čista jasna. Někdy vedou až k panickému záchvatu. Jakmile takový záchvat skončí, může se dostavit pocit, že jedna polovina těla “není v pořádku”, je “těžká” nebo brní. 

5. Migréna– Část lidí trpících migrénou pociťuje senzorické příznaky jako součást záchvatu. Pacienti se senzorickými funkčními příznaky někdy popisují záchvat, který připomíná migrénu, po které senzorické příznaky přetrvávají. V těchto případech byla spouštěčem funkčních senzorických příznaků migréna.

6. Bez zjevné příčiny – Existují případy, kdy nelze vysledovat žádný zjevný spouštěcí faktor, stejně jako je tomu např. u migrény, kdy ji někteří mají pouze při únavě nebo stresu, zatímco jiní i zcela bezdůvodně.