Když máte problém, je přirozené se ptát: „Proč k němu došlo?“. U funkčních symptomů je však důležité umět se namísto toho ptát „Co se pokazilo v mém těle, že to způsobilo tyto obtíže?“, což jsou dvě různé otázky a mají dvě různé odpovědi.
Nejprve se podívejme na druhou otázku – „Co se pokazilo v mém těle, že to způsobuje tyto obtíže?“ nebo „Jak se tyto příznaky objevují?“
U všech symptomů funkčních neurologických poruch (FNP) popsaných na této webové stránce je základní odpovědí skutečnost, že se jedná o problém s fungováním nervového systému.
U symptomů, jako je například slabost a poruchy hybnosti, je problém v tom, jakým způsobem mozek posílá zprávy do těla.
U symptomů, jako je například porucha citlivosti a bolest, je problém v tom, jak mozek přijímá zprávy z těla.
Během funkčních záchvatů nebo disociativních symptomů je mozek ve stavu podobném tranzu, trochu jako při hypnóze.
Začínáme chápat složitost a komplexnost toho, co se děje špatně v nervovém systému pacientů s FNP a příbuznými poruchami, mezi něž patří například i chronická bolest.
Funkční zobrazení mozku ukazují, které části mozku jsou aktivní nebo naopak méně aktivní u lidí, kteří mají FNP.
Bude následovat ukázka a vysvětlení těchto několika studií.
V této studii byli čtyři lidé s FNP, kteří měli necitlivost a slabost na jedné straně těla, vyšetřeni pomocí přístroje zvaného SPECT, který měří průtok krve v mozku.
Byli vyšetřeni, když měli tyto příznaky, a poté byli vyšetřeni znovu, když se jejich příznaky zlepšily.
Je důležité si uvědomit, že toto vyšetření se zaměřuje na FUNKCI mozku, nikoli na STRUKTURU – na rozdíl od běžnějšího vyšetření magnetickou rezonancí, které často lidé ve vyšetřovacím procesu podstupují.
Snímky ukázaly, že když měli tito lidé příznaky, část mozku zvaná thalamus nefungovala správně. Na následujícím obrázku ji můžeme vidět žlutě. Pokud byste měli mrtvici a postihla právě toto stejné místo, měli byste taktéž necitlivost na jedné (protilehlé) straně těla.
Když se pacienti klinicky zlepšili, bylo to vidět i na snímcích.
Další důležitá studie o FNP se zaměřila na 8 lidí s funkčním třesem a sledovala jejich mozkovou aktivitu pomocí funkční magnetické rezonance (fMRI). fMRI opět zkoumá hlavně funkci mozku, nikoli jeho strukturu.
V této studii porovnávali vědci pod vedením profesorky Valerie Voon a profesora Marka Halletta mozkovou aktivitu lidí s funkčním třesem s mozkovou aktivitou v okamžiku, kdy byli účastníci vyzváni, aby třes vyvolali úmyslně. Poté snímky porovnali.
Výsledky byly opravdu zajímavé. Zjistilo se, že u funkčního třesu je oblast mozku zvaná pravá temporoparietální kůra nedostatečně aktivní. Tato oblast je důležitý „uzel“ v síti “svobodné vůle” v mozku, která nám pomáhá uvědomovat si kontrolu nad svými činy. Funkce této sítě je při FNP narušena. To by vysvětlovalo, proč se u FNP může zdát, že jsou pohyby pacienta dobrovolné a vůlí ovládané, ale ve skutečnosti se dějí bez toho, aby měl pacient nad těmito pohyby kontrolu.
Možná jste slyšeli o syndromu fantomové končetiny nebo fantomové bolesti končetiny. Tyto názvy popisují stav, kdy je člověku amputována končetina, ale danou končetinu stále cítí. Studie syndromu fantomové končetiny ukázaly, že funkční “mapa” končetiny v odpovídající části mozku je chybná.
Mapa vašeho těla v mozku by se měla změnit, když se objeví nové informace. Takže pokud přijdete o levou nohu, váš mozek by to měl registrovat jako – „Aktualizace – už nemám žádnou levou nohu!“. U fantomové končetiny tento proces aktualizace nefunguje správně. Neurovědci si myslí, že mozek s vysokou pravděpodobností předpokládá, že noha je na svém místě. S tímto předpokladem funguje mozek u dané osoby tak dlouho, že ani absence nohy po její amputaci vnímání nepřenastaví. A pokud mozek předpokládá, že je noha s tělem stále spojena, pak bude mít člověk pocit, že tam noha stále je.
Předpoklad je, že u FNP se může dít něco podobného. Místo silného předpokladu, že noha JE přítomná, mozek vytváří představu, že noha přítomná NENÍ.
Opět je problém v tom, že i když mozek částečně dostává zprávy, že noha je přítomná, předpoklad o její absenci je z nějakého důvodu silnější. Mozek se správně neaktualizuje, podobně jako u fantomové končetiny a tak osoba prožívá tento předpoklad spíše jako skutečný pocit.
Proč by mozek začal předpokládat, že končetina NENÍ přítomná? Důvodů může být mnoho:
U chronické bolesti víme, že se v nervovém systému děje mnoho změn, které nelze zobrazit běžnými zobrazovacími metodami. Tyto změny se dějí na nervových zakončeních, v míše a především v mozku.
Existuje sled procesů v nervovém systému, které fungují jako malé knoflíky na ovládání hlasitosti. Když má někdo chronické bolesti, tyto malé knoflíky se otáčejí na vyšší hodnoty, což zvyšuje citlivost člověka na bolest.
V sekci média je několik videí vysvětlujících chronickou bolest v neurovědném kontextu.
V současné době jsou všechny tyto zobrazovací techniky vhodné pouze pro výzkumné studie. Nemůžeme použít funkční zobrazení nervového systému k diagnostice nebo „prokázání“ FNP.
Důvod, proč by lidé s FNP chtěli mít nějaký důkaz o tom, co je špatně, je pochopitelný. Mohlo by to pomoci snížit stigma nebo zabránit tomu, aby jim lidé nevěřili, že se to skutečně děje. Neurologové, kteří se setkávají s lidmi s FNP nepotřebuji zobrazovací metody, aby svým pacientům věřili. Mnoho pacientů s jinými poruchami má také normální výsledky zobrazovacích metod.
Stále nám toho hodně není známo o tom, co konkrétně v nervovém systému probíhá špatně, aby to vyvolalo FNp, nyní to však pro nás není ani úplná záhada.
U mnoha jiných neurologických poruch můžete vidět problém buď na zobrazení mozku, například u roztroušené sklerózy, nebo pod mikroskopem, jako u Parkinsonovy nemoci.
Pacienti s FNP nemají poškozenou strukturu nervového systému, takže není překvapivé, že je nemůžeme diagnostikovat běžnými zobrazovacími metodami. Poškozena je funkce jejich nervového systému.
Pokud byste byli počítač, dalo by se to přirovnat k problému se softwarem spíše než s hardwarem. Pokud máte softwarovou chybu na počítači, může se například nekontrolovatelně vypínat nebo fungovat velmi pomalu. Tento problém byste nevyřešili tím, že byste počítač rozmontovali a zkontrolovali jeho jednotlivé komponenty. Nic byste neviděli, ani pokud byste udělali rentgen tohoto počítače.
Museli byste to vyřešit přeinstalováním počítače a postupně zjistit, které programy způsobují problémy.
Lidé jsou samozřejmě složitější než počítače. Naše myšlenky, chování, pocity a emoce jsou něco jako naše programy.
To nás vede do další sekce, Proč se to stalo?, která popisuje, co by mohlo u někoho způsobit náchylnost k rozvinutí funkčních symptomů.
We will be re-directing you to the University of Edinburgh’s donate page, which enable donations in a secure manner on our behalf. We use donations for keeping the site running and further FND research.