Pacienti s funkční dystonií mívají tzv. „zkroucené prsty“ nebo „sevřenou ruku“.
Dalším běžně se vyskytujícím problémem při funkční dystonii je kotník vtočený dovnitř (invertovaný), který může směřovat i dolů.
Pro pacienta s takto abnormálním postavením končetiny je těžké až nemožné tuto polohu vůlí změnit, takže se tato porucha někdy nazývá “fixovaná dystonie“.
Obrázky níže ukazují, do jaké míry se poloha dokáže zafixovat.
Může se jednat o občasný problém, který se vrací (křeč), nebo se může projevovat spíše chronicky (obvykle pak mluvíme o fixní/funkční dystonii).
V každém mozku se nachází „mapa“ těla a končetin.
Při funkční dystonii je zjednodušeně řečeno tato mozková „mapa“ z různých důvodů narušena. Tedy mozek si myslí, že poloha „zkroucené“ ruky nebo „vtočeného kotníku“ je normální, správná ač si je člověk vědom toho, že to tak není.
Zdá se, že mezi faktory, které tuto mapu dokáží narušit, patří tělesné úrazy, slabost končetiny a absence pohybu.
Nelehkým úkolem terapie je pokusit se „přeprogramovat” mozek, aby se naučil, jak by měla vypadat normální mapa končetiny.
Video níže ukazuje pacienta s funkční dystonií kotníku, který je vyzván k tomu, aby zavřel oči a popsal pozici své nohy. S očima zavřenýma pociťuje polohu končetiny, jako by byla normální, ač při otevřených očích vidí, že opak je pravdou. Jedná se o důkaz porušení mozkové mapy. Pokus o narovnání končetiny dává v tomto případě naopak mozku signál, že se noha vytáčí ven.
U některých případů funkční dystonie se může jednat o překryv se stavem nazývaným komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS). Více informací o něm je na stránce věnované tomuto syndromu.
Při KRPS se u pacienta v končetině rozvine bolest, která nemizí a dokonce se někdy i dlouho po zhojení úrazu může horšit. Funkční dystonie je jednou z komplikací KRBS.
U pacientů trpících funkční dystonií je bolest běžným průvodním příznakem. Jsou ale i případy, kdy se funkční dystonie vyskytuje zcela bez bolesti.
Funkční dystonii by měl vyšetřovat lékař obeznámený s jinými možnými příčinami dystonie.
Často se objevuje zcela náhle, ale rozvoj může být i postupný. Může se objevit ve spojitosti s uvedenými situacemi:
Dystonie u dospělých vzniklá nově a náhle do podoby obrázků nahoře a zejména v doprovodu dalších funkčních neurologických příznaků silně naznačuje, že se jedná o dystonii funkční.
Dystonie je neurologický termín pro abnormální a trvalé stažení svalů, které vyústí ve změnu polohy dané části těla.
Dystonie existuje mnoho druhů, například písařská křeč, cervikální dystonie (někdy nazývaná tortikolis) a generalizovaná dystonie. Může se také vyskytnout u mnoha neurologických onemocnění.
Některé z těchto druhů dystonie, např. písařská křeč, nejsou spojeny s onemocněním mozku, proč tedy nejsou klasifikovány jako funkční poruchy?
Na prvním místě je třeba zdůraznit, že funkční poruchy jsou skutečné a zahrnují chybné fungování mozku.
Funkční poruchy však charakterizuje jejich značná potenciální reverzibilita. Dokonce i zjevně fixovaná funkční dystonie se někdy pod hypnózou nebo díky fyzioterapii může zlepšit, zatímco jiné formy dystonie jen zřídka na takový typ léčby reagují.
U pacientů s písařskou křečí se navíc neprojevuje sklon k dalším funkčním příznakům a poruchám popsaným na této stránce, kdežto pro pacienty s funkční dystonií jsou typické.
Nelze však popřít, že funkční dystonie je dobrý příklad toho, jak těžké a možná někdy až zavádějící je rozdělovat problémy na ty, u nichž jde o „nemoc“, a ty, kde o ni nejde.
Zde je odkaz na stránky věnované léčbě na tomto webu.
Pocit důvěry v to, že je diagnóza stanovená správně, má zásadní význam pro celý terapeutický proces. Pokud Vám chybí, jen těžko budou navržené rehabilitační techniky úspěšné.
Pokud si myslíte, že ve skutečnosti funkční dystonií netrpíte, je potřeba si uvědomit základy, na nichž byla diagnóza stanovena. Tedy měl/a byste vykazovat některé z výše uvedených klinických příznaků. Pokud tomu tak skutečně je a některé tyto symptomy máte, je dobré se zamyslet nad tím, co je důvodem odmítání diagnózy.
Přítomnost stresu není podmínkou rozvoje funkční dystonie. Funkční dystonie je dokonce často nejnápadnější, když jsou lidé uvolnění nebo vlastně ani na nic zvláštního nemyslí. Pokud je příčinou odmítání diagnózy to, že Váš lékař zmínil možnou „souvislost se stresem”, mohlo dojít k nedorozumění. Jak víme, stres u mnoha pacientů s funkční dystonií příznaky vyvolává, ale u mnoha jiných ne. Pro diagnózu je tedy to, jestli stres byl či nebyl přítomen, nepodstatné.
Proces hledání co nejefektivnějších fyzioterapeutických technik pro pacienty s funkční dystonií stále pokračuje.
Obecně je důležité snažit se postiženou končetinou pohybovat, i když to tomu někdy fixace dystonie může bránit.
Pomoci mohou níže uvedené:
Zde je odkaz na stránku věnovanou léčbě, kde se nachází vše o speciálních léčebných postupech, které by mohly pomoci.
We will be re-directing you to the University of Edinburgh’s donate page, which enable donations in a secure manner on our behalf. We use donations for keeping the site running and further FND research.