Upozornění: Je obzvláště důležité, abyste se před zahájením nebo ukončením užívání jakékoliv medikace poradili se svým lékařem. Tento web neschvaluje žádné konkrétní léky.

…Lidé se mohou zotavit z příznaků funkční poruchy i bez medikace a nikdo by se neměl cítit být nucen brát léky, v některých případech však mohou být užitečné….

Léky, které mohou být užitečné u funkčních poruch

Medikace, která by mohla pomoci zmírnit vaše příznaky je jednou z možností, kterou vám může lékař navrhnout. Nejčastěji užívané léky jsou:

• Antidepresiva – Patří sem starší typy, tzv. “tricyklická antidepresiva” (včetně Amitriptylinu, Imipraminu, Trazodonu) a novější typy zvané SSRI nebo SNRI (Fluoxetin, Sertralin, Citalopram, Duloxetin, Venlafaxin, Mirtazapin a Paroxetin).
• Analgetika určená na neuropatickou bolest – Často pocházejí také z těchto skupin antidepresiv. Například Amitriptylin a Duloxetin.

Léky, které obvykle u FNP nápomocné nejsou

• Benzodiazepiny, jako jsou Diazepam, Lorazepam nebo Alprazolam, se obvykle používají pouze jako krátkodobé řešení. Mohou být návykové a lidé si na ně mohou vytvořit toleranci.
• Opioidy, jako jsou Morfin, DHC, Oxycontin, Oxykodon, Tramal, Dihydrokodein, byly široce předepisovány na chronickou bolest. Jsou stále užitečné u mnoha typů bolesti, zejména při akutní silné bolesti při zranění nebo po operaci, nebo u bolestí trpících pacientů s rakovinou. Překvapivě však nejsou účinné pro většinu typů chronické bolesti. Mohou být návykové a lidé si na ně dokáží vytvořit toleranci.
• Pregabalin a Gabapentin byly kdysi oblíbené jako léky na léčbu chronické bolesti a mohou být užitečné, pokud došlo k jasnému poranění nervů. Studie u lidí s takzvanou chronickou primární bolestí, která zahrnuje stavy jako fibromyalgie, které jsou běžné u FNP, však neprokázaly žádný přínos.

Léky zřídka vyřeší obtíže samy o sobě, ale mohou být užitečné jako podpora spánku, zmírnění bolesti, zlepšení nálady a snížení úzkosti.

Lidé se mohou zotavit z FNP i bez medikace a nikdo by neměl být nucen brát léky, v některých případech ale dokáží být užitečné. Nikdo nemá rád pravidelné užívání léků, ale pokud se cítíte se svými obtížemi být zaseknutí, je dobré si zvážit, zda vyzkoušení této možnosti nestojí za to.

Já ale antidepresiva nechci brát – nejsem přece v depresi!

Přehled všech studií, ve kterých lidé s různými funkčními poruchami (a nejen specificky s funkčními neurologickými příznaky, jako jsou poruchy hybnosti nebo disociační záchvaty) užívali antidepresiva, zjistil, že ti, kteří léky užívali, měli třikrát větší šanci na zlepšení než ti, kteří je neužívali.

Zajímavé je, že to platilo bez ohledu na to, zda se pacienti cítili depresivně nebo ne.

“Antidepresiva” mohou mít také užitečný účinek při léčbě úzkosti u lidí, kteří nejsou v depresi, takže označení “antidepresiva” v takovém případě není přesné.

Starší antidepresiva, jako je Amitriptylin, jsou na trhu již desítky let. I když byla původně vyvinuta k léčbě deprese, lékaři zjistili, že mohou být velmi užitečná při léčbě bolesti, problémů se spánkem a dalších obtíží, jako je dráždivý močový měchýř, bez ohledu na to, zda se osoba cítí depresivně.

Například pokud máte opravdu silný „pásový opar“ na obličeji nebo trpíte ischiasem, může být Amitriptylin nejúčinnějším lékem pro zmírnění nervové bolesti (také nazývané ‘neuropatická bolest’).

Ale antidepresiva jsou přece návyková, nebo ne?

Jednou z hlavních, a pochopitelných, obav pacientů je, že antidepresiva mohou být návyková. Často je to proto, že si je pletou s uklidňujícími léky, jako je Valium (Diazepam) a prášky na spaní (Temazepam, Alprazolam).

Neexistují žádné důkazy o tom, že by antidepresiva vedla k „návykovému“ stavu mysli, kdy by člověk toužil po léku nebo potřeboval stále větší dávky pro dosažení stejného účinku.

U některých typů antidepresiv se mohou při jejich vysazení objevit určité příznaky. Pokud k tomu dojde, obvykle tyto abstinenční příznaky odezní do týdne nebo dvou.

Někteří pacienti však hlásí déle trvající obtíže, které mohou být vyvolány tímto abstinenčním syndromem nebo samotnými léky.

Je tedy důležité vést rozhovor se svým lékařem o rizicích a přínosech medikace ve vztahu konkrétně k vám samotným.

Mezi další léky, které mohou způsobovat závislost, patří tablety s kodeinem, jako je Cocodamol nebo Dihydrocodein, a benzodiazepiny, jako je Diazepam, Alprazolam a Lorazepam.

Abstinenční příznaky jsou zaznamenány i u pacientů, kteří vysazují léky Gabapentin a Pregabalin.

Ale jednou jsem si vzal(a) Amitriptylin a proměnil(a) jsem se v zombie!

Část pacientů s funkčními příznaky může mít s léky typu Amitriptylin špatnou zkušenost. Jedno vysvětlení je, že jim byla nasazena příliš vysoká dávka hned na začátku, nebo že nedostali správné vysvětlení ohledně očekávání, které od léku mohou mít.

Z povahy funkčních příznaků často mohou pacienti užívající antidepresiva z důvodu ovlivnění těchto obtíží zažívat více vedlejších účinků než obvykle, zejména na začátku.

Je rozumné očekávat některé vedlejší účinky během prvního nebo dvou týdnů. Ty mohou zahrnovat ospalost, nevolnost a občas (v závislosti na léku) určitou míru neklidu. Po této době vedlejší účinky odeznívají. Přínosy léku mohou být citelné rychle, ale může trvat 6-8 týdnů na dosažené terapeutické dávce, než se projeví rozdíl.

Užívám tablety, ale nic se neděje

Důvody mohou být různé, může se stát, že užíváte příliš malou dávku, nebo že jste nečekali dostatečně dlouho a efekt se nestihl projevit, nebo protože léky skutečně vašim příznakům nepomáhají. Je těžké posoudit, zda antidepresivum nezabralo, dokud ho neužíváte aspoň cca 12 týdnů.

Ne všichni pacienti z medikace profitují.